Report

10.04.2017   Shrnutí všeho podstatného fotbalového s uplynulých dvou víkendů

      Na včerejším nedělním velmi vydařeném cyklistickém putování, se samotným Kleki-petrou, za koupáním (opravdu se několik šílenců šlo se mnou koupat) na Lhotu, jsem se domluvil s kamarádem a trenérským esem Petrem, že bych měl zase napsat několik mých dojmů z posledních zápasů. Po velkém zklamání a rozčarování, které jsme utrpěli v Mnichově Hradišti, kde se kluci ze soupeře jednoduše pokakali, jsme celý týden pracovali na pozdvižení jejich sebevědomí a důvěry ve svojí hru. Páteční deštivý trénink se z velké části odehrál v šatně, kde jsme pracovali na taktice a vůbec na aktivnější hře všech hráčů na hřišti a snažili se odbourat strach kluků z toho si na hřišti v zápasech více dovolit. To se nám vskutku celkem povedlo a přesto, že utkání s favoritem z Kosmonos pro nás výsledkově skončilo hodně nelichotivě 0:8, tak kluci hráli fotbal, který od nich chceme. Utkání po našem dobrém začátku, ovlivnil výkon našeho golmana, kterému zatím chybí potřebné zkušenosti a vyhranost, protože s fotbalem začínal teprve před sezonou. V druhém poločase jsme ho nahradili našim brankářským benjamínkem Matyášem, se kterým počítáme do příští sezóny. Matyáš si vedl napoprvé velice dobře a také proto bude dostávat v bráně více příležitostí, aby byl na tu následující sezónu připraven. Vlado pro nás v tomto směru již nemá potenciál, protože odchází do dorostu, ale i u něj se pokusíme zapracovat na klidnějším pojetí hry, taktice a především rozehrávce, tak abychom ho více rozvinuli a měl šanci se uplatnit. Nebudu to víc rozmazávat a na závěr Vám kluci vyseknu pochvalu za předvedenou hru v posledním zápase v dosti nekompletní sestavě, ale snad jste pochopili , že o velikosti a kvalitě hráče nerozhoduje jeho výška, váha, vzhled dresu, značka kopaček ani mobilu a dokonce ani účes, ale jsou to pouze fotbalové dovednosti, přehled, chytrost a pak, fakt důležitý, to chtění vyhrávat.

A na úplný závěr již obvyklí vzkaz pro Domiše > začal si utkání skvěle, ale nemůžeš přestat hrát, jenom proto, že se některému spoluhráči nedaří a že zaviní gól – to je fotbal a když se to takhle ser… , tak musíš naopak zabrat, aby se to zlomilo a ty si byl na konci vítěz a nebo si odešel z hřiště se super pocitem, že si pro vítězství (opakuj si to slovo vítězství, vítězství, vítězstvíííííí) udělal opravdu všechno a že to prostě nešlo a soupeř byl protentokrát lepší. Pak si fakt borec a lidi Tě budou zbožňovat a to je ten rozdíl oproti hráči ukřivděnci, kterému to všichni kazí a on chudáček je tak nepochopený.    

                 ŠTROBL Radek