SK Zeleneč
Oficiální stránky klubu

Hodnocení sezóny 2017-2018 starší žáci

15.6.2018

Jarní spanilá jízda starších žáků přinesla vítězství v I. A třídě a postup do Krajského přeboru!!!

      Již máme nějaký ten týden po soutěži a tak by možná bylo dobré, udělat krátkou rekapitulaci letošní sezóny. Článek by mohl být velmi krátký. Vedení v čele s předsedou Pavlem Křížkem nám před sezónou dalo za cíl postup do Krajského přeboru a ten se povedl 😀  . Slova Pavla „Bylo by dobré, kdybychom letos vyhráli nějakou z mládežnických soutěží“ si asi vzalo k srdci více týmů a tak dorost, starší i jejich mladší parťáci žáků slaví vítězství ve svých soutěžích. Sezóna byla úspěšná a tak jedeme dál 😀

Pokusím se krátce shrnout pro hráče a skalní fanoušky zelenečského mládežnického fotbalu letošní sezónu. Jak jsme ji viděli my trenéři a jaká byla z našeho pohledu.

Začátek letošní sezóny začal velmi překvapivě již před letošním soustředěním, kdy zcela nečekaně skončil jeden z našich trenérů. Tato změna přinesla nové rozdělení kompetencí a semknula ještě více náš trenérský a organizační tým.

Na letním soustředění jsme se sešli prakticky v plném složení a proběhla kvalitní příprava, kdy jsme sehráli dvě utkání s týmem Velkého Beranova a Hlinska. Mohli jsme si tak vyzkoušet, jak na tom jsme. K rozboru utkání jsme použili i záběry z dronu, což bylo velmi přínosné. Už u tohoto rozboru začínalo být vidět, jak někteří hráči fotbalově dospěli a jejich poznámky k jednotlivým situacím již měly svou váhu.

I do letošní sezóny jsme vstupovali s cílem hlavně se bavit fotbalem. Netlačili jsme hráče do výsledků, ale snahou bylo hrát fotbal, který je baví. Jediným pravidlem tak bylo hrát v maximálním nasazení a tempu. Takticky jsme hráče nesvazovali, věřili jsme v jejich kreativitu a fotbalové schopnosti. Vzhledem k tomu, že jsme měli tým výrazně namíchaný z ročníků 2003, 2004 a 2005 byla práce celkem náročná. Na druhou stranu toto věkové rozpětí pomáhalo mladším, učit se od starších, z čehož jsme těžili zejména v jarní části soutěže.

Celý podzim se nesl ve znamení zranění. K optimální sestavě nám vždy chyběl nějaký hráč, často nás potkávalo zranění a tak jsme prakticky vždy nastupovali v jiné sestavě. Na podzim jsme remizovali v Benátkách, kdy jsme měli jednoznačně vyhrát. Vytvořili jsme si oproti soupeři více brankových příležitostí, které jsme však nedokázali proměnit a tak jsme ztratili první body. Další body jsme ztratili na domácím hřišti, kdy jsme po nepřesvědčivých výkonech prohráli s Velkým Osekem. V tomto utkání jsme sice drželi míč více než soupeř, ale soupeř nás potrestal z nebezpečných brejků. Dále jsme pak nestačili na tým Velimi, kdy jsme měli utkání dobře rozehrané, ale nedokázali jsme ho dotáhnout do vítězného konce. Po podzimu jsme tedy skončili na 4. místě se ztrátou 5 bodů na vedoucí Velim. Poslední dva zápasy ukázaly, že nám pomalu docházel dech, hráči byli unavení a bylo jasné, že musíme v zimní přípravě přidat a trošku změnit systém tréninku.

Zimní příprava byla dost specifická. V místní ZŠ se objevil problém s místem v tělocvičně a tak jsme trénovali na malé umělce na hřišti. Tělocvičnu jsme využívali hlavně na kompenzační trénink. Více času jsme v hale nedostali k dispozici. Nebylo to optimální, ale lepší něco, než nic.  Zbylou část přípravy jsme absolvovali na umělce 40x20m. Hráči se tak naučili dokonale pracovat s malým prostorem, protože 30 hráčů je na takovýto prostor opravdu hodně. Časoprostorový tlak byl na hráče velký a tak při následném přechodu na velké hřiště to měli hráči lehčí.  V tomto nám malé hřiště pomohlo. Nemohli jsme však trénovat jiné věci, které jsou pro kategorii starších žáků specifické. Pro zimní přípravu jsme zvolili opět turnaj na Mělníku. Tento turnaj považuji jako klíčový, pro naše jarní vítězné tažení. Zápasy jsme pojali vyloženě jako přípravné, každý hráč dostal spoustu prostoru, zkoušeli jsme hráče na různých postech a vůbec neřešili výsledky. Zajímala nás předvedená hra a přístup jednotlivých hráčů. Přidáme-li k tomu to, že jsme se pokaždé sešli v jiné sestavě, protože jsme měli dost marodů, zraněných a výletů na hory, byla toto ta nejlepší příprava do jarních bojů. Hráči si dokonale vyzkoušeli všechny posty a tak jejich nasazení v jarních zápasech na jiný post, než na kterém jsou zvyklí běžně hrát, nebylo vůbec složité. Když jsme pak nastupovali proti jednomu ze soupeřů zimní ligy se sestavou složenou převážně z ročníku 2005 a 2004 zkusili jsme přijít s novinkou. Změnili jsme rozestavení na 4-2-3-1. Hráči si ho oblíbili a provázelo nás pak celou jarní částí soutěže. Zde se začal rodit náš jarní úspěch . . .

V prvním jarním utkání nás čekal tým Benátek. Opět bychom to nebyli my, kdybychom neměli problémy. Zápas se na žádost soupeře přeložil, ale někteří naši borci nám zapomněli oznámit, že tu nebudou, takže jsme šli do zápasu opět nekompletní. Tento zápas byl jiný než na podzim. Na týmech byla vidět nerozehranost, hřiště nebylo ještě optimálně připravené. Vyhráli jsme šťastným gólem z rohu, ale zápasu by spíše slušela remíza. Když náš brankář chytil soupeřovu tutovku, tak jsme brali vítězství a první jarní body. Tento zápas naše hráče nastartoval a oproti podzimu bylo vidět jasné zlepšování. V soutěži jsme šli zápas od zápasu a na hráčích bylo znát, že si začínají uvědomovat svou sílu. Byli jsme silní v držení míče, v soubojích 1:1, místy se objevili skvělé kombinační akce, prostě fotbal, které jeho aktéry rozhodně bavil, a měli z něj tu správnou sportovní radost. Celé jaro lze považovat jako úspěšné. Krása střídala nádheru a tak jsme pomalu postupovali zápas od zápasu k vytouženému cíli. Bavit se maximálně fotbalem, vyhrát na jaře všechna utkání a pokusit se soutěž vyhrát. Tato touha začala být někdy od poloviny jarní části soutěže na hráčích vidět a byla radost ji pozorovat. Až přišel den D. Osud nám nachystal krásné rozuzlení, kdy si hráči v posledním jarním zápase mohli splnit svůj sen a to vyhrát soutěž. Zápas, který ve sportovním prostředí hrajete párkrát za život. Před posledním kolem se tabulka tak vyrovnala, že jakýkoliv jiný výsledek než výhra posouval náš tým na třetí místo v soutěži. Všechno nebo nic. Karty byly rozdány a my vyráželi za krásného slunečného počasí do Velimi, rozdat si to do té doby s prvním týmem soutěže o celkového vítěze. Překvapivě v plné síle a nabuzeni jsme se mohli pustit do fotbalového dobrodružství.

Zápas pro nás začal jako z hororu. Po počátečním oťukávání, kdy jsme měli míč převážně na našich kopačkách, soupeř zahrával přímý kop z vlastní poloviny, nakopl míč na bránu, který přeskočil našeho brankáře, prohráváme 0:1. Tato branka nás trošku zaskočila a tak se hra vyrovnala. Když jsme neproměnili pár slibných šancí a vypadalo to, že půjdeme do šatny za stavu 0:1, soupeř znovu udeřil a  potrestal chybu obrany na 0:2. Za tohoto stavu jsme šli do šatny. Při příchodu do kabiny mě zaujala zvláštní atmosféra. Hráči seděli, působili uvolněně a nikdo se nestresoval tím, že jsme dostali hloupé góly. Byla vidět vnitřní síla, kterou jsme na jaře nasbírali a touha zápas vyhrát. Nikdo nemusel nic říkat, ale na lídrech týmu bylo vidět odhodlání dnes na hřišti pro vítězství umřít. Trošku jsme zamíchali sestavou, řekli pár slov o tom, jaká je cesta k dnešnímu vítězství a vyrazili do druhého poločasu. Do toho vstoupil úplně jiný tým. Mužstvo hráčů, kteří přesně věděli, co chtějí hrát a co mají udělat pro dnešní vítězství. Skvělé držení míče, otáčení hry a průnikové nahrávky dostaly soupeře pod tlak a po pár zahozených šancích jsme vstřelili kontaktní branku a pak další, další a další … Po výhře 4:3 vyhráváme na půdě Velimi a zcela zaslouženě se stáváme vítězem soutěže.

Co říci závěrem? Letošní sezóna byla zajímavá, hráči poznali dosud nepoznané pocity a myslím, že nás všechny, kteří jsme byli její součástí posunula o kousek dál. Byla to super jízda se skvělým koncem, pro který hráči fotbal hrají. Když jsem do Zelenče přicházel, snažil jsem se trenérům a hráčům ukázat svůj pohled na fotbal a jsem rád, že jsme našli společnou cestu. V článku jsem úmyslně nepsal jména hráčů, protože by nebylo fér někoho vyzdvihovat. Momentů, které rozhodly o tomto vítězství, bylo tolik, že je nejde ani pořádně vypsat. Závěrem však zmíním v poděkování lidem, kteří nám pomohli k tomu, aby hráči dosáhli na tuto metu. Je to vedení SK Zeleneč, které vytvořilo nadstandardní podmínky pro mládežnický fotbal, dále jsou to partneři Obec Zeleneč, rodiče a firmy, které nám finančně pomohly zajistit vybavení a v neposlední řadě lidi, kteří se okolo týmu motají a bez niž by tento tým nefungoval. Jmenovitě manželé Kočevárovi, Gabča Richterová, Radek Ešner a David Pastyřík. Díky všem, byla to super jízda a doufám, že se nám jí podaří zopakovat 😉

 

Ps: A tady to všechno letos začalo https://www.youtube.com/watch?v=gSowJgSFMB4

 

Petr Nedvěd – trenér

 

Pár statistik:

Seznam hráčů, kteří v letošní sezóně nastoupili:

Rostyslav Kulman, Matyáš Nagy

Jakub Richter, Lukáš Chudý, Jan Kočevár, Jakub Sirotek, Tomáš Otradovec, Roman Pelant

Martin Ešner, David Pastyřík, Adam Štádler, Tomáš Luhan, Radek Štrobl, Adam Seifrt, Matyáš Bílek, Artur Meysarosh

Jan Breburda, Filip Kučera, Dominik Vaněk, Vojtěch Dorn, Lukáš Kejha

52bodů, skóre 90:22, 17 výher, 1 remíza a 2 prohry

Počet utkání, kdy jsme nedostali branku: 9

 

Adam Štádler                    16 branek

Martin Ešner                     15 branek

Radek Štrobl                     15 branek

Jan Breburda                    12 branek

Tomáš Luhan                      6 branek

Matyáš Bílek                       5 branek

David Pastyřík                     5 branek

Jakub Sirotek                      4 branky

Filip Kučera                          4 branky

Tomáš Otradovec             3 branky

Jakub Richter                      2 branky

Dominik Vaněk                  2 branky